Máte také dítě s ADHD, ADD,LMD ?

Stránky věnované lehkým mozkovým dysfunkcím, poruchám pozornosti, poruchám pozornosti provázené hyperaktivitou

Vhodná i nevhodá strava,potravinové doplňky

Jídlo pro mozek

Víte, že nevhodný jídelníček může způsobit poruchy tělesného a duševního vývoje? Nejsložitějším orgánem lidského těla je mozek. Je tvořen miliardou nervových buněk, tzv. neuronů, z nichž je každý propojen s 1000 až 10 000 dalšími. Těmto spojením se říká synapse a slouží ke komunikaci mezi mozkovými buňkami. Ke své činnosti potřebuje mozek nepřetržitý přísun energie, protože ačkoli představuje pouhá 2 % tělesné hmotnosti, spotřebovává 20 % energetického příjmu. Pro rozvoj a fungování mozku jsou velice důležité živiny, především tuky a vitaminy podporující správný duševní vývoj.
Ještě před narozením
Podstatná část mozkových buněk plodu vzniká během prvních tří měsíců nitroděložního vývoje, a proto je už nyní důležitá vhodná výživa těhotné ženy. Při narození je počet neuronů v podstatě konečný, ale mozek dítěte se ještě dál vyvíjí a trochu roste.
„Nervový systém je mnohem citlivější než ostatní tkáně jak na působení škodlivých vlivů, tak na nedostatek základních živin, které ke svému vývoji potřebuje,“ upozorňuje dětská neuroložka MUDr. Alena Zumrová z Kliniky dětské neurologie pražské Fakultní nemocnice v Praze Motole.

Tuky a vitaminy
Velkou část mozku (zhruba 60 % jeho suché hmotnosti) tvoří tuky, jejichž značnou část tvoří omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny, tzv. esenciální mastné kyseliny. Tyto látky se účastní celé řady klíčových procesů v těle a přitom si je tělo není schopno vyrobit a musejí se mu dodávat. Proto se označují jako nezbytné neboli esenciální.
Omega-3 nenasycené mastné kyseliny (kyselina dokosahexaenová DHA, kyselina alfa-linolenová ALA a kyselina eikosapentaenová EPA) patří mezi hlavní složky výživy, která má přímý vliv na vývoj, růst a fungování mozku, tj. duševní vývoj. O nenasycené mastné kyselině DHA můžeme říci, že je pro mozek tím, čím je pro kosti vápník. Dodávání odpovídajícího množství DHA je potřebné během časného vývoje dítěte k podpoře růstu mozku. Lidský mozek roste především během vývoje plodu a prvních let života. Při narození má asi 5 % váhy mozku dospělého, i když velikostí je již na 70 %. Tento růst je kolem 3. roku prakticky ukončen. Nenasycená mastná kyselina ALA zase zajišťuje pružnost jednotlivých nervových spojů. V posledních letech se potvrzuje, že pro správnou funkci mozku, tj. komunikaci mezi neurony, má důležitou roli kyselina EPA. Asi nejvíce podporuje procesy paměti a schopnost koncentrace. Protože se neustále spotřebovává, je důležité, aby ji tělo pravidelně přijímalo.

Lépe si pamatuje
Díky dostatečnému obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin ve stravě se mozek a nervová soustava mohou rozvíjet snadněji. Dítě je pozornější, lépe se učí a pamatuje si. Omega-3 mastné kyseliny podporují soustředění a je znám jejich příznivý vliv na hyperaktivní děti (syndrom ADHD) či na depresivní stavy. Také vitaminy skupiny B přispívají ke správné výživě mozku, k dodávání energie, ale také k rychlému a bezpečnému přenosu informací mezi jednotlivými nervovými buňkami. Navíc jsou velmi důležité pro tvorbu samotných přenašečů nervových vzruchů.

Tučné ryby
Příznivý vliv omega-3 nenasycených mastných kyselin je znám již celou řadu let, někdo si ještě dobře pamatuje, jak musel doma každý den spolknout rybí tuk na lžičce. V současné době již tento způsob dodávání důležitých živin vyšel z módy. Potřebné omega-3 nenasycené mastné kyseliny však můžeme přijímat v podobě potravin obohacených o rybí olej. Zdrojem kyseliny omega-3 nenasycené mastné kyseliny DHA jsou zejména tučné ryby (makrela, tuňák, kapr), které bychom podle doporučení odborníků měli jíst jednou až dvakrát týdně. „V našich zeměpisných šířkách nepatří stále ryby k nejoblíbenějším potravinám,“ uvádí Jitka Tomešová, nutriční terapeutka poradenského centra Výživy dětí, a dodává: „Z našich průzkumů vyplývá, že celých 69 % dětí jí ryby jen zřídka nebo vůbec.“ Údaje Českého statistického úřadu tyto informace potvrzují. Průměrný Čech sní asi jen 5, 5 kg rybího masa za rok. Nejlepšími zdroji omega-3 nenasycené mastné kyseliny ALA jsou oleje lisované ze semen, např. lněný, řepkový, sójový či olej z vlašských ořechů. Rostlinné tuky i oleje by měly být každodenní součástí jídelníčku dospělých i dětí.
Dostatečný příjem omega-3 nenasycené mastné kyseliny DHA si můžeme zajistit dvěma porcemi rybího masa týdně, potřebné množství ALA získáme z rostlinných tuků, olejů a ořechů. Velká část současné populace podle zkušeností toto doporučení nesplňuje, řešení tedy nabízejí potravinové doplňky nebo obohacené potraviny,“ říká Jitka Tomešová, nutriční terapeutka.

Alternativní stravování
K nedostatku důležitých živin dochází také díky některým formám alternativního stravování spojeným s omezením výběru potravin (např. vegetariánství, makrobiotika, dělená strava). Tyto způsoby stravování skýtají řadu rizik, která často nejsou známa nebo je maminky neberou na vědomí. „Rodiny mají tendenci alternativní způsoby stravování před lékařem tajit, takže se stanovení diagnózy při problémech se soustředěním dítěte ve škole a podobně stává oříškem,“ řekla MUDr. Lenka Kejvalová, praktická dětská lékařka z Prahy.

Nedostatek je znát
Nedostatečný přísun nenasycených mastných kyselin ze stravy má na lidský organizmus prokazatelně nežádoucí vliv. Dokládá to i celá řada studií a výzkumů.
V případě nedostatku nenasycených mastných kyselin a vitaminů skupiny B může u malých dětí dojít k nedostatečnému vývoji centrální nervové soustavy, děti se hůře učí a soustředí. Příkladem může být např. studie NEMO z let 2000 až 2005 provedená mezi dětmi v Austrálii a Indonésii.
Děti dostávaly po dobu jednoho roku každý den směs vitaminů, minerálních látek a nenasycených mastných kyselin. Po roce se u nich prokazatelně zlepšila paměť i verbální učení. Pomocí nenasycených mastných kyselin se také podle některých studií daří stabilizovat stav hyperaktivních dětí.   

Vegetariánství
Nejméně striktní a také nejpočetnější skupinou (asi 50 %) jsou ovo-lacto-vegetariáni, kteří kromě stravy rostlinné připouštějí i mléko, mléčné výrobky a vejce. Dále existují tzv. lacto-vegetariáni a ovo-vegetariáni. Nejpřísnější jídelníček pak mají vegani, kteří odmítají veškeré produkty pocházející z mrtvého či živého zvířete. Vyhýbají se i medu, často odmítají také věci denní potřeby živočišného původu, např. kožené boty atd. Nedostatečný přísun bílkovin, vitaminu B12 ,vitaminu D, vápníku, železa a jodu způsobuje zdravotní nebezpečí u těhotných a kojících žen veganek. Nedostatek kyseliny arachidonové jako následek bezmasé stravy vede k omezenému vývinu mozku u kojenců. Zvláště při nízké porodní váze bylo pozorováno u kojenců i snížení poznávacích funkcí.

Dělená strava
Příznivci dělené stravy vycházejí z mylného předpokladu, že bílkoviny a sacharidy nemohou být v zažívacích orgánech optimálně štěpeny a vstřebávány současně a je proto nutné je podávat odděleně. Dalším omylem dělené stravy je tzv. překyselení organizmu způsobené rybami, sýry, vejci a výrobky z bílé mouky. Z lékařského hlediska je dělená strava v podstatě ovo-lacto-vegetabilní stravou, bohatou na vlákninu a syrovou zeleninu, která nezajišťuje dostatečný přísun vápníku, hořčíku, železa, mědi a jodu. Oddělený přísun bílkovin a sacharidů není odůvodnitelný, protože lidský organizmus dokáže bez problému strávit obě živiny současně.

Makrobiotika
má své kořeny v čínském taoismu. Obiloviny pokrývají 50 až 60 % veškerých potravin, makrobiotici jedí zejména zeleninu, luštěniny, ořechy, semena a mořské řasy.
Nepřípustné je maso a mléko, tolerovány jsou pouze zakysané mléčné výrobky.
Makrobiotická strava je velmi problematická zvláště pro děti, zejména díky nízkému přísunu tuků, vápníku, železa, vitaminu D, B2 a B12. U dětí dochází k poruchám růstu a vývoje,
k poruchám motoriky, je zpomalen vývoj řeči, výskyt křivice dosahuje až 55 %. Častá je také u dětí i dospělých chudokrevnost z nedostatku  vitaminu B12 a železa.
 
Blanka Dražanová

zdroj: časopis Betynka
Žádné komentáře
 
Stránky byly založeny18.7.2008