Máte také dítě s ADHD, ADD,LMD ?

Stránky věnované lehkým mozkovým dysfunkcím, poruchám pozornosti, poruchám pozornosti provázené hyperaktivitou

Zajímavé články (LMD, ADD, ADHD)

Hyperaktivní dítě: Je nemocné nebo selhává výchova?

Zdá se vám, že vaše dítě zlobí víc než ty ostatní? Že mu to ve škole moc nejde? Že vás neposlouchá a nedokáže ani minutu v klidu sedět? Vaše dítě je hyperaktivní.

PhDr. Tamara Cenková

 

Všichni je známe ty malé neposedy, co pořád něco vymýšlejí, pořád někam lezou, stále něco shazují, stále něco rozbíjejí. Nevydrží chvíli na místě, je jich všude plno. Zpočátku nás to možná i baví, ale ve škole začnou potíže. Paní učitelka si stěžuje, že neustále vyrušují, popichují, prostě zlobí. Jsou to zlobičové, rušiči, neukázněnci. Jsou to děti, které mají velké množství energie, jsou k neunavení, ale dokáží unavit celou rodinu.

Mohou za to rodiče?

Kde se to v nich bere? Kde jsme jako rodiče udělali chybu ve výchově? Proč holčička našich známých je tak hodná a naše nikoliv? To jsou otázky, které napadají asi většinu rodičů. Někdy najdou odpověď v rodině a svého miláčka hned přirovnávají k tatínkovi, ke strejdovi, k dědečkovi. Pokud je to děvče, nevadí, vždycky se v rodině najde nějaká ta zlobivá příbuzná. Kde je pravda? Zhruba někde uprostřed. Hyperaktivita je z části dědičná, z části na ni působí výchova. Jenže co s tím? Můžeme hyperaktivitě dítěte nějak předcházet? Částečně ano. Tedy, začněme hezky od početí.

Pozor! Hyperaktivní matka!

Hodně budoucích maminek si v dnešní době myslí, že v době těhotenství mohou dělat všechno jako dřív. Pokud necítí žádnou fyzickou bolest, opravdu mohou dělat vše, pomineme-li vlastní hyperaktivitu. Abychom si dokázali představit, jak se asi cítí dítě v matčině lůně, když maminka tancuje, sportuje a dělá vše s nadšením, museli bychom se nechat zavřít do balonu s vodou a třeba se nechat kutálet ze stráně. Nějak podobně se cítí dítě. Ale to je jedna stránka pohledu. Teď tedy ta druhá. Malý človíček si může myslet: Pokud se hýbám, je všechno v pořádku. Aktivní až hyperaktivní matky se po narození dítěte diví, že malý nechce spát, že se stále budí a že vyžaduje pozornost. Nevědí, že tento režim si vytvořilo dítě částečně už v lůně matky. Jsou lékaři, kteří popírají to, že dítě vnímá vše, co se kolem něho děje, ale já jsem zastánce opačného pohledu.

Pochvala místo kritiky

Možná si teď právě říkáte: Dobře, to jsem nevěděla, co tedy můžu udělat nyní? Hyperaktivní děti potřebují hodně lásky, pravidla, režim, trpělivost, důslednost a hodně pohybu. Křik, zákazy, tresty, to vše se u těchto dětí míjí účinkem. Když řeknu rodičům takového “zlobidla“, že by ho měli chválit, vždycky odpoví: „A za co ? Vždyť není důvod.“ Pamatujte, že vždy se najde důvod chválit. Mohou to být opravdu maličkosti, například srovnané boty, pomoc při večeři, prostě cokoliv. Pochvala by měla být jednoznačná, ideálně: „Dnes jsi mi moc pomohl s nádobím. Děkuji.“ A nikoliv: „Dnes si mi hezky pomohl, ale včera jsem ti to musela říkat třikrát.“ Po negativní pochvale v dítěti zbude akorát smutek, protože ať se snaží jak se snaží, rodiče mu neustále připomínají jeho pochybení. Pamatujte, že čím víc tyto děti chválíte, tím víc je „programujete“ na úspěch. Je to vlastně sugesce, kterou dětem podsouváte. Pokud s těmito sugescemi vydržíte důsledně, trpělivě a s láskou, účinek se dostaví. Hyperaktivní děti mají často problémy i v kolektivu, ale je to jen důsledek problémů, které mají v rodině. Proto platí, že nejdříve jim mohou pomoci rodiče. Nepopírám, že někdy je lepší změnit i školu a začít úplně znovu s čistým štítem.

autor: PhDr. Tamara Cenková

Žádné komentáře
 
Stránky byly založeny18.7.2008