Máte také dítě s ADHD, ADD,LMD ?

Stránky věnované lehkým mozkovým dysfunkcím, poruchám pozornosti, poruchám pozornosti provázené hyperaktivitou

Zajímavé články (LMD, ADD, ADHD)

Poruchy související s hyperaktivitou a neschopností se soustředit

V této kapitole začneme širokou skupinou dětí, které ve třídě nejspíš nejvíc vyrušují a doma nebo v jiné společnosti jsou nejméně příjemné. Na první pohled jsou to zdravé děti bez žádných zjevných potíží – a právě proto nám v mladším věku připadají výjimečně zlobiví, a schválně protivní a vzdorovití jako starší. Skutečnost, že občas dokážou být i velmi milými společníky, situaci jenom zhoršuje. Jejich chování popuzuje a vyčerpává všechny, kdo s nimi přicházejí do styku. Protože na ně obvykle hledíme jako na děti, které se, když chtějí, dovedou chovat dobře, často máme dojem, že jediné, co jim schází, je „pořádný výprask“.

Patří sem děti tiché a zasněné, odevzdaně uzavřené, netečné a apatické – ale také děti nesmírně aktivní, jejichž bezbřehá energie dohání ostatní k šílenství. Do této skupiny řadím i děti, které jsou tak vytrvale nespolečenské a neschopné podřídit se jakékoli autoritě, že v jejich chování často vidíme odraz nějaké vrozené špatnosti. Tyto děti se zdánlivě nedokážou přizpůsobit ani zhodnotit důsledky svého chování. Zdá se, že jsou lhostejné k pocitům druhých. Jsou to „drsňáci“ – rváči třídy a postrach okolí. Mohou být otevřeně vzdorovité, extrémně nepřátelské a agresivní. Některé z nich se pohybují ve společnosti uživatelů drog a svým chováním se blíží k hranicím zákona.

Poruchy, kterými tyto typy dětí mohou trpět, jsem sloučil do jedné skupiny proto, že u nich spatřujeme jisté souvislosti: trpí-li dítě ADHD (poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou) a porucha není rozpoznaná, může být odmítáno svými spolužáky, začne se chovat asociálně a začne být krajně vzdorovité (porucha opozičního vzdoru). Pokud se takovému problému nevěnuje pozornost, bude mít dítě ještě větší sociální problémy a porucha bude hodnocena jako porucha chování.

 

Potíže spojené s neschopností vydržet v klidu a soustředit se na daný úkol

ADHD – Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou (Attention deficit hyparactivity disorder)*

1. Co to je?

Dítě s touto poruchou vykazuje příznaky nesoustředěnosti anebo hyperaktivity či impulzivity:

Nesoustředěnost. Často se může zdát, že dítě neposlouchá, co mu kdo říká, a že se nevydrží soustředit na to, co právě dělá nebo o čem mluví. Bude dělat páté přes deváté a u jednoho úkolu vydrží jen tehdy, bude-li ho práce výjimečně bavit a bude-li mít okamžitou zpětnou vazbu – v jiných případech se dá snadno vyrušit a nepodaří se mu dokončit úkoly nebo postupovat podle pokynů. Bude velmi roztěkané, nesoustředí se na podrobnosti a bude dělat řadu chyb z nepozornosti.

Hyperaktivita. Dítě bude plné nevyčerpatelné energie. Bude pro něj obtížné hrát si tiše nebo chvilku posedět. Nepřestane se ošívat, bude mluvit překotně a hlasitě, stále bude vypadat neklidně.

Impulzivita. Bude mluvit a jednat impulzivně, bez přemýšlení o důsledcích svého jednání, byť by mohly být nebezpečné. Bude se vnucovat ostatním třeba skákáním do řeči, pronášením nevhodných poznámek nebo tím, že bude mít problémy zapojit se do hovoru ve správné chvíli.

 

Existují tři podskupiny ADHD:

A. Kombinovaná: u dítěte se projevují jak příznaky nesoustředěnosti, tak příznaky hyperaktivity/impulzivity.

B. S převahou nepozornosti: u dítěte se projevuje více příznaků souvisejících s nepozorností než s hyperaktivitou a impulzivitou.

C. S převahou hyperaktivity/impulzivity: více příznaků svědčí o hyperaktivitě a impulzivitě než o nepozornosti.

 

2. Jedná se o běžnou poruchu?

Odhadovaný výskyt této poruchy u školních dětí se pohybuje kolem 3–5 %; některé prameny udávají výskyt až 19 %.

 

3. V jakém věku se objevuje?

Tuto poruchu je obtížné zjistit dříve než kolem čtvrtého či pátého roku věku, protože u mladších dětí obvykle nemůžeme rozlišit její příznaky – děti málokdy dokážou u nějaké činnosti vydržet. Avšak mladší děti s ADHD nejsou např. schopné sedět klidně ani u jídla nebo u pohádky a rodiče je popisují jako celkově nezvladatelné. Problémy se obvykle zviditelní, když dítě začne chodit do školy, kde se mu nedaří, protože je nesoustředěné, nebo kde se kvůli své hyperaktivitě a impulzivitě nedokáže přizpůsobit určitým třídním pravidlům.

 

4. Vyskytuje se u chlapců i u dívek?

Ačkoliv se porucha častěji vyskytuje u chlapců, můžeme ji pozorovat také u dívek.

 

5. Je dědičná?

Domníváme se, že je dědičná. Řada dětí trpících touto poruchou má otce, kteří jí v dětství také trpěli; méně z nich má matky, u nichž byly v dětství popsány příznaky svědčící o této poruše. I ostatní příbuzní takového dítěte mívají častěji než jiní lidé ostatní problémy s poruchami chování a emocí, se specifickými poruchami učení, s drogovou závislostí či poruchami sociálních vztahů.

Pozn.: Autor nehovoří o dalších příčinách. Jak vyplývá z definice LMD S. Clementse (Říčan, Krejčířová, 1995, s. 123), „mohou tyto odchylky vznikat z genetických variací, biochemických nepravidelností, perinatálních poškození mozku či jiných poškození, prodělaných v průběhu let, jež jsou kritické pro rozvoj a zrání CNS, anebo z příčin neznámých“.

 
6. Zlepší se stav dítěte?

U některých postižených dětí se problémy časem zmenší, u jiných se během obtížného období dospívání negativní projevy poruchy mohou zhoršit a vést k celkovým problémům spojeným se školní docházkou, nebo dokonce k asociálnímu až kriminálnímu chování. U někoho mohou určité závažné potíže přetrvat až do dospělosti. Děti s převahou nepozornosti mají srovnatelně lepší vyhlídky než ty, které jsou převážně hyperaktivní a impulzivní. V druhém případě existuje větší riziko vzniku poruchy chování (str. §62§§).

Obecně vzato, existuje poměrně dobrá šance, že se stav dítěte zlepší, z velké části to však bude záviset na míře hyperaktivity a agresivity, na tom, zda má také příznaky poruchy chování či nikoliv, na jeho inteligenci a hodně na vlivu rodinného prostředí i na tom, jakou podporu má doma a ve škole.

 

7. Mohlo by mít dítě zároveň i jinou poruchu?

U dítěte s takovou poruchou budeme s největší pravděpodobností pozorovat i příznaky jiných poruch. Odhadujeme, že asi 70 % dětí s touto poruchou trpí přidruženými problémy. Mnohé děti trpí poruchou opozičního vzdoru (Příloha a str. §65§§) nebo jinou poruchou chování. Mohou být rovněž postiženy úzkostnými stavy a poruchami nálady (viz kap. 6), obtížemi v komunikaci, specifickými vývojovými poruchami řeči, a učení (viz kap. 5) či Tourettovým syndromem – tiky (str. §106§§).

 

8. Mohlo by být chování dítěte způsobeno ještě něčím jiným než ADHD?

·        Chování příznačné pro dítě s ADHD můžeme pozorovat i u ostatních dětí, nemusí to ale znamenat, že by tuto poruchu také měly:

·        Dítě, které má nízkou úroveň mentálních schopností, bude často vykazovat příznaky nepozornosti nebo hyperaktivity a impulzivity – zejména v nevyhovujícím školním prostředí.

·        Vysoce inteligentní dítě se může chovat hyperaktivně a roztržitě.

·        Dítě, které pochází z chaotického prostředí, možná ani jiný druh chování nezná: bude se vám zdát, že u ničeho nevydrží, je roztržité a jedná velmi impulzivně; tak se však chová jenom proto, že to dělají všichni kolem něho.

·        Dítě, jež vytrvale odmítá vykonávat úkoly, které vyžadují soustředěné úsilí, nemusí mít ADHD, ale může být v opozici – jeho chování by se dalo popsat jako odpor dělat cokoli, co vyžaduje vytrvalou a soustředěnou pozornost.

·        Dítě, u kterého najdeme příznaky ADHD, může trpět jinými poruchami, například těmi, které jsme popsali výše v bodě 7.

 

·        9. Jaký bude mít porucha dopad na chování dítěte?

·        Dítě bude mít možná problémy ve studiu, úspěchu nebude přikládat velkou pozornost.

·        Bude se nejspíš podceňovat a bude mít víc nepřátel než přátel.

·        Bude mít sklon k nehodám.

 

10. Jaké budou pravděpodobně pocity rodičů?

Asi vás bude rozčilovat, že se na nic nedokáže soustředit déle než několik minut: bude se projevovat zcela nesoustředěně a nebude schopné dokončit žádný zadaný úkol. Budete si připadat vyčerpaní, protože dítě bude ustavičně neklidné a „v pohybu“. Právě proto, že je tak impulzivní a nepředvídatelné, budete permanentně na pokraji vyčerpání.

Dítě s touto diagnózou bude chvilkami v pořádku a vám s ním bude dobře: můžete z toho mít dojem, že po zbytek dne je zkrátka líné a že schválně zlobí.

 

Ukázky z knihy Nejčastější poruchy chování dětí, Portál

http://obchod.portal.cz/produkt/nejcastejsi-poruchy-chovani-deti/


 


 


 


 

 

Poslední komentáře
16.06.2015 16:44:26: Wacker, se mi zdá, pozoruhodný nápad 8-) online pujcka porovnani
 
Stránky byly založeny18.7.2008