Máte také dítě s ADHD, ADD,LMD ?

Stránky věnované lehkým mozkovým dysfunkcím, poruchám pozornosti, poruchám pozornosti provázené hyperaktivitou

Zajímavé články (LMD, ADD, ADHD)

Význam specifických živin na vývoj mozku - Céline David, Jiří Brát

Úvod

Duševní vývoj u dětí lze sledovat na základě osvojování si nových poznatků. Miminko postupně pozná a zapamatuje si obličej maminky a tatínka, učí se mluvit, potom chodit, běhat, zavázat si tkaničky, začíná chodit do školy, učí se číst, psát, atd.

Duševní vývoj a fyzický vývoj mozku jsou s tím spojené. Aby se mohlo dítě správně duševně vyvíjet, musí jeho mozek dobře fungovat. Nejen tělo, ale i mozek roste, zraje, a proto potřebuje specifické živiny, základní stavební prvky pro rozvoj jeho struktur. Vedle potřebných živin ovlivňujících vývoj mozku spolupůsobí další faktory, které ovlivňují duševní vývoj jako například rodičovská péče a výchova, sociální stimulace, případně vzdělávání. Rodiče by se však neměli soustředit jenom na kognitivní stimulace jejich dítěte, ale přemýšlet i o jejich výživě. Strava by měla být pestrá a vyvážená, dítěti dodat všechny potřebné živiny.

 

Vývoj mozku

Vývoj mozku se dělí na dva procesy: růst a zrání. Růst mozku začíná během druhého trimestru těhotenství a je nejrychlejší v průběhu prvních dvou let života. Největší počet mozkových buněk (neuronů) je vytvořen před porodem. Po porodu se nárůst buněk zpomalí a buněčné dělení končí kolem druhého roku života jedince (Garrow & James, 2000). Mozek váží kolem 400 g u novorozence a dosáhne 1300 až 1400 g gramu u dospělých. V pěti letech má už mozek kolem 90% velikosti dospělého jedince.

Vývoj mozku pokračuje v druhé fázi procesem zrání. Neurony migrují a organizují se v různých zónách mozku. Tvoří se axony, dendrity a synapse, které spojují jednotlivé neurony a umožňují přenos nervového signálu od jednoho neuronu k druhému (Garrow & James, 2000). Postupně probíhá proces myelinizace. Kolem axonů se tvoří myelinová pochva, která je složena především z tuku s převažujícím zastoupením mastných kyselin arachidonové a dokosahexaenové (dále AA, DHA). Ta izoluje axony od vnějšího prostředí. Tato izolace umožňuje efektivnější přenos nervových signálů, který je úplný a rychlejší (Wainwright, 2002; Garrow & James, 2000). Během prvních dvou let života se tvoří většina mozkových buněk myelinové pochvy. Tím dozrávají oblasti základních řídících funkcí - zpracování informací a pohybu (Gogtay a kol., 2004; Toga a kol., 2006; Sowell a kol., 2004). Postupná tvorba axonů, synapsí a myelinové pochvy vysvětluje proces zrání mozku a odpovídající rozvoj kognitivních schopnosti u dítěte.

Po dvou letech proces zrání pokračuje, ale v jiných oblastech, které kontrolují složitější poznávací funkce jako jsou soustředěnost, paměť, schopnost řešit abstraktivní problémy, plánování atd. (Gogtay a kol., 2004; Toga a kol., 2006; Sowell a kol., 2004). Zrání mozku pokračuje až do dospělosti (Paus, 2005). Dospělí jedinci mají ještě možnost učit se nové jazyky nebo nabýt další znalosti.

 


 

Klíčové živiny pro vývoj mozku a jeho funkcí

Mozek, stejně jako tělo, potřebuje specifické živiny bud‘ jako zdroj energie (glukosa), nebo jako stavební prvky pro svoji strukturu (mastné kyseliny - AA, DHA, bílkoviny, apod.), či přímo pro jeho fungování, tvorbu a obnovu neurotransmiterů (B vitaminy).

Železo je potřeba v procesu myelinizace, při syntéze a metabolizmu neurotransmiteru a pro vázání kyslíku v krevních buňkách, což je důležité pro okysličování mozku.

Jód je potřebný při tvorbě thyroidních hormonů (thyroxin a triiodothyronin), které jsou nezbytné pro růst a vývoj mozku.

Zinek je klíčový prvek pro strukturu enzymů, je zapotřebí při neurogenezi, migraci neuronů a přenosu impulzů.

Tuky tvoří 50 až 60% sušiny mozku, z toho kolem 35% jsou polynenasycené mastné kyseliny (ALA, AA, DHA). Tyto mastné kyseliny ovlivňují pružnost a integritu buněčné membrány a vlastnosti, které umožňují proces neurotransmise (Wainwright, 2002; Yehuda a kol., 2005). Navíc AA a DHA jsou hlavní tukovou složkou izolační myelinové pochvy. Polynenasycené mastné kyseliny s delším uhlovodíkovým řetězcem jsou nezbytné pro úplný a rychlý přenos nervových signálů od jednoho neuronu k druhému. DHA je často nazývána jako základní stavební prvek mozku a je také ve větším množství obsažena v sítnici (Wainwright, 2002). ALA je esenciální mastná kyselina potřebná pro normální tělesný růst a vývoj.

Vitaminy B1, B2, B6, B12 a kyselina listová mají v mozku různé funkce. Jsou nezbytné jako podpůrný faktor pro syntézu a metabolizmus neurotransmiterů (Garrow & James, 2000). Uplatňují se rovněž v rámci energetického metabolizmu mozku (Lieberman, 2005). Vitaminy B12 a kyselina listová jsou důležité při tvorbě axonů a při jejich myelinizaci. Vitamin B1 je důležitý pro přenos signálů přes nervovou soustavu. Nedostatek kyseliny listové v těhotenství vede k nedostatečnému vývoji nervové trubice. Správná hladina vitaminů B6, B12 a kyseliny listové v krvi je rovněž nutná pro optimální přenos krve do mozku (Lieberman, 2005).

Glukosa je hlavním zdrojem energie mozku. Mozek mívá jenom 2% tělesné hmotnosti (1,3 kg), ale spotřebuje 20-25% z tělesné potřeby energie. Vzhledem
k omezené schopnosti organizmu skladovat energii, je tak mozek závislý na jejím neustálém přísunu. Důležitým stavebním prvkem mozku jsou rovněž bílkoviny.

 

Dostatek živin v populaci

Nedostatek železa je běžný v rozvojových zemích. V Čechách je doporučená denní dávka:

8 mg pro chlapce a dívky od 1 do 7 let

10 mg od 7 do 10 let

12 a 15 mg pro chlapce, resp. dívky od 10 do 19 let (Jiří Nevoral a kol., 2003)

15 a 16 mg pro dospělé muže, případně ženy (Společnost pro výživu, 2005).

Spotřeba železa v České republice v roce 1992 byla odhadnuta na člověka 11 g za den, v roce 2001 na 17 mg. Tento odhad byl učiněn na základě průměrné spotřeby potravin v rámci populace, nezohledňuje příjem podle věku.

 

Pro ALA neexistují oficiální evropské doporučené denní dávky. WHO/FAO (2003)
a IMACE doporučují příjem na úrovni 0,5-1% příjmu energie nebo 2 g/den. Zdravotní rada Nizozemí (Health Council of the Netherlands, 2001) doporučuje pro děti starší než 6 měsíců příjem na hladině 1% energie. Hulshof a kol. prokázali v TRANSFAIR studii (1999), že v Evropě je denní příjem ALA běžně nižší než doporučovaná množství.

 

 

Pro zajištění dostatečného příjmu polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem EPA a DHA, WHO/FAO (Ženeva, 2003) doporučují jist jednou až dvakrát za týden tučné ryby (21-31 g ryb za den). To odpovídá konzumaci 200 až 500 mg EPA a DHA za týden. Tato doporučení jsou nastavena pro dospělé v rámci prevence kardiovaskulárních nemocí a WHO/FAO nemá jiná konkrétní doporučení pro děti než jíst rybu jednou až dvakrát za týden. Jediná doporučení pro děti stanovila nizozemská Zdravotní rada, a to 150 – 200 mg/den pro dítě ve věku 6 měsíců až 18 let.

V Německu je průměrný denní příjem ryb kolem 10 g u dětí (1-18 let) a 15 g
u dospělých, což neodpovídá doporučením (Kersting a kol., 1999; Mensink, 2002; Merx a kol., 2003; Koletzo a kol., 2003).

Ve Španělsku, podle enKID studie a Welch a kol., je průměrný příjem EPA a DHA
u dětí kolem 220-250 mg/den, což je více než jsou doporučované hodnoty.

V Nizozemí, se průměrný příjem ryb pohybuje u děti kolem 28 g týdně (Netherlands Nutrition Center, 1998, 2006). To odpovídá průměrně příjmu EPA a DHA kolem 57 mg/den u chlapců a 55 mg/den u dívek (EPIC Studie, Welch a kol., 2002). Reálný příjem je opět nižší než doporučení.

Rovněž v Čechách nejsou dodržena doporučení jak u dětí, tak i u dospělých. Průměrný příjem ryb je 15 g za den (Český statistický Úřad, 2004). 41% děti jí rybu méně než jednou za týden a 13,5% nejí ryby vůbec. 44,5% dospělých jí rybu méně než jednou za týden a 3% vůbec. Navíc jenom 43% (dospělí i děti) jedí tučné ryby (internetový průzkum „Na Doma“, 2006). K běžně konzumovaným rybám patří netučná treska.

 

Příjem vitaminů B a kyseliny listové

V Německu je příjem vitaminů B6 a B12 v shodě s doporučeními u děti i dospělých, ale příjem kyseliny listové a vitaminu B1 je nižší než doporučení pro děti (Kersting et al., 1999; Elmadfa et al., 2005; Gonzales-Gross et al., 2002; Merx et al., 2003; Koletzko et al., 2003; Mensink, 2004).

V Nizozemí příjem vitaminů B splňuje doporučení, ale příjem kyseliny listové není dostatečný u dospívajících (Waijers a kol., 2004).

Ve Španělsku, enKID studie prokázala, že je příjem vitaminu B a kyseliny listové u dětí dostatečný. Jen vitamin B6 je v menším deficitu u dívek ve stáří 6-13 let. (Serra-Majem, 2004).

V Maďarsku poukázal průzkum z roku 1995 a 1997 na nedostatek vitaminu D, B1, B2, B6 a kyseliny listové u dětí stejně jako u dospělých žen.

 

 

Zdroje klíčových živin pro vývoj mozku

ALA je esenciální polynenasycená mastná kyselina obsažena v rostlinných olejích
a v semínkách. Lněný, řepkový, sojový nebo oleje některých ořechů jsou nejbohatšími zdroji ALA.

EPA a DHA jsou polynenasycené mastné kyseliny obsaženy v rybím tuku
a v mateřském mléku. Je možné je získat konzumací makrel, lososů, sleďů, pstruhu, sardinek, čerstvých tuňáků. Nedostatečným zdrojem EPA a DHA  je treska (rybí filé) a konzervovaný tuňák.

Dobrým zdroje železa jsou játra, maso a masné výrobky s obsahem krve, žloutky, zelenina (celer, čekanka, petrželová nať, špenát, brambory, rajčata), ovoce (ostružiny, šípky), některé ořechy (vlašské, pistácie), semena, luštěniny jako čočka a některé obiloviny jako rýže.

Jód je obsazen v mořských rybách a výrobcích obsahujících vejce, mléko, jodidovanou jedlou sůl. Některé ovoce jako borůvky, maliny, ostružiny, červeny rybíz, třešně, višně a sezamová semena mohou rovněž sloužit jako zdroj jódu.

Zinek je obsažen v mase, sýrech, vejcích, obilovinách a luštěninách, v některých druzích zeleniny (česnek) a ořechách (kešu, vlašské). Sezamová semena rovněž obsahují zinek.

Dobrým zdrojem vitaminu B1 jsou kvasnice, povrchové vrstvy zrn obilí, luštěniny, některá zelenina jako brokolice, růžičková kapusta, petržel, salát a některé druhy ovoce jako ananas a pomeranč.

Hlavním zdrojem vitaminu B6 jsou kvasnice, pšeničné klíčky, sója, játra, vnitřnosti
a maso. Konzumace některých druhů zeleniny jako je celer, mrkev, petržel, špenát nebo i ovoce jako avokádo, datle, kivi, mango mohou též přispívat ke zvýšení příjmu vitaminu B6.

Vitamin B12 je obsažen hlavně v játrech. Konzumace zeleniny (brokolice, červená řepa, ředkvičky, špenát), ořechů, luštěnin, obilovin, jater, vnitřností, žloutků a mléka přispívá ke zvýšení příjmu kyseliny listové.

 

Závěr

Je známo, že v rozvojových zemích, kde populace trpí podvýživou, není dostatek důležitých živin. Ale není zcela jasné, zda nedostatek živin důležitých i pro vývoj mozku není také problémem rozvinutých zemí, případně v jakém rozsahu.

Životní styl se mění, dospělí i děti jedí častější mimo domov - v tom případě rodiče ztrácejí kontrolu nad jídlem, které si děti kupují samy. Některé potravinářské společnosti nabízejí stále častěji potraviny a pokrmy, které nejsou vhodné z hlediska správné výživy (přesolené, přeslazené, zbytečně mastné, s nevhodným složením tukové složky). To vede k paradoxu, že i evropská společnost, která trpí narůstající vlnou obezity a nadváhy, má nedostatečný příjem esenciálních mastných kyselin ALA a mastných kyselin s prodlouženým řetězcem EPA a DHA důležitých nejenom v rámci prevence kardiovaskulárních nemocí, ale i pro správný vývoj mozku.

Mezinárodní zdravotní organizace doporučuje snížit konzumaci živočišných tuků
a zvýšit konzumaci rostlinných olejů, které jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin ALA a LA (kyselina linolová). Je rovněž doporučováno jíst jednou až dvakrát týdně tučné ryby, což málokdo dodržuje. Stejně obtížné je zajistit u dětí dostatečný příjem vitamínů B. Játra, kvasnice,
vnitřnosti ani celozrnné pečivo, kde jsou vitaminy B významnější měrou zastoupeny, nepatří k oblíbeným dětským pokrmům.

 

Společnost Unilever nabízí jednoduchou pomoc, jak doplnit některé důležité živiny pro organizmus: margaríny, které jsou vyráběny moderním způsobem z rostlinných olejů a přispívají ke konzumaci esenciálních mastných kyselin ALA a LA. Jsou zároveň obohaceny vitaminy A, D a E a jejich pravidelná konzumace se jeví jako důležitý doplňkový zdroj vitaminů. To se prokázalo např. v Holandsku (Zo eet Nederland, 1998), kde je změna skladby stravy a trend snižování  konzumace margarínů a rostlinných tuků spojován s redukcí příjmu vitaminu A (Zo eet Nederland, 1998).

Od ledna 2007 je na trhu v České republice novinka - Rama Idea!, která obsahuje důležité živiny pro vývoj mozku. Doporučena denní konzumace je 20 g. Při této spotřebě získá organizmus, stejně jako u klasického margarínu Rama, 25%DDD (denní doporučené dávky) ALA, 15%DDD LA, 20% DDD vitaminu A, 30% DDD vitaminu D a 36% DDD vitaminu E. Navíc toto množství rostlinného tuku Rama Idea! obsahuje 50% DDD polynenasycených mastných kyselin EPA a DHA. Pravidelná denní konzumace 20 g margarínu Rama Idea! umožňuje v průběhu týdne získat množství EPA a DHA odpovídající jedné porci tučné ryby. 20 gramů rostlinného tuku Rama Idea! obsahuje rovněž 30% DDD vitaminu B1, B6, B12 a kyseliny listové.

Rama Idea! je snadný a chutný způsob pro celou rodinu, jak získat důležité živiny pro mozek.

 

                                                                

 


Odkazy

Garrow J. S., James W. P. T., Ralph A. Human Nutrition and Dietetics; 10th Edition. 2000.

Wainwright P. E. „Dietary essentials fatty acids and brain function: a developmental perspective on mechanisms.„ Proceedings of the Nutrition Society 2002; 61: 61-69.

Gogtay et al. Dynamic mapping of human cortical development during childhood through early adulthood. PNAS 2004; 101 (21): 8174-8179.

Toga A. W. et al. Mapping brain maturation. Trends in Neurosciences 2006; 29(3): 148-159.

Sowell E. R., Thompson P. M. a Toga A. W. “Mapping Changes in the Human Cortex throughout the Span of Life.” Neuroscientist 2004; 10(4): 372-392.

Yehuda S., Rabinovitz S., Carasso R. L. a Mostofsky D . I. « Fatty acids and brain peptides.” Peptides 1998; 19: 407-419.

Lieberman H. R., Kanarek R. B. a Prasad C. Nutritional Neuroscience. Boca Rataon USA: CRC press, 2005.

Jiří Nevoral a kol. Výživa v dětském věku. 2003, Nakladatelství H&H Vyšehradská, s. r. o., Praha.

Společnost pro výživu. Výživa na začátku 21. století. 2005, Nadace NutriVIT, Praha.

Hulshof et al. Intake of fatty acids in western Europe with emphasis on trans fatty acids: the TRANSFAIR Study. Eur J Clin Nutr 1999 53(2):143-157

WHO/FAO. Diet, nutrition and the prevention of Chronic Diseases. WHO technical reports series, Geneva, 2003.

Health Council of the Netherlands. Dietary Reference Intakes: energy, proteins, fats and digestible carbohydrates. The Hague: Health Council of the Netherlands, 2001.

http://www.gr.nl/pdf.php?ID=337&p=1

Kersting et al. Was Kinder Essen und was sie essen sollten. Forschungsinstitut fur Kinderernahrung Dortmund, 1999

Merx et al. Ernährungssituation von Kindern. Ernährungs-Umschau 2003 (50): 376-382 

Koletzko et al. Dietary fat intakes in infants and primary school children in Germany. Am J Clin Nutr 2000 (72): 1392S-1398S

Mensink. Beitrage zur Gesundheitsberichterstattung des Bundes. Was essen wir heute? Robert Koch Institut, Berlin, 2002

Welch AA et al. Variability of fish consumption within the 10 European countries participating in the European Investigation into Cancer and Nutrition (EPIC) study. Public Health Nutrition 5.6B (2002): 1273-1285.

Netherlands Nutrition Centre. Zo eet Nederland. The Hague, Netherlands Nutrition Centre. 1998.

Netherlands Nutrition Centre. www.voedingscentrum.nl. web link 16-1-2006.

Elmadfa et al. European Nutrition and Health Report 2004. Forum of Nutrition 2005 (58)

Gonzalez-Gross et al. Folate status in Germany 1997-2000. Int J Vitam Nutr Res 2002 72 (6): 351-359

Waijers PMCM et al. Methode voor schatting van de prevalentie van inadequate innemingen van micronutrienten. Toepassing: Foliumzuur. RIVM report 350010001/2004

Serra-Majem L. Nutricion infantil y juvenil. Estudio enKID. Volumen 5.  2004.

Poslední komentáře
07.06.2016 21:38:18: Zde, chyba se nemůže být? 8-O nebankovní pujčka profi credit
 
Stránky byly založeny18.7.2008